Prezentace interiéru

Dům regionů a dětských folklorních tradic nabízí expozice v přízemí barokní fary.
Fara s mansardovou střechou vystavěná v letech 1737 – 1739.



Lidový kroj
1. Mladá žena v kozáckém kroji (Táborsko-Milevsko). Stylizace dle starší podoby kroje s květovanou zástěrou a spodní růžovou sukní, která zvýrazňuje krajky na vrchní bílé sukni.
2. Děvče ve stylizovaném kozáckém kroji. Jednoduchá šněrovačka s kanafasovou sukní, zástěrou a květovaným šátkem.
3. Dívka v blatském kroji. Košile a zástěra s korálkovou výšivkou, šněrovačka, sukně, vínek s vázačkou.


Dudák
Muzikant kromě bílé košile a vesty je oblečen do kalhot z jelení kůže. Na hlavě má čepici zvanou „vydrovku“. Drží typický lidový hudební nástroj dudy.


Obchůzka Tří králů
Obchůzka připadá na 6. ledna. Děti převlečené za Kašpara, Melichara a Baltazara přicházejí do jednotlivých stavení s vinšováním k novému roku. Tří králové po příchodu pozdraví a poté přednesou tradiční tříkrálovou koledu. Všem, kdo mají zájem, napíšou na dveře či futra posvěcenou křídou zápis K+M+B s daným letopočtem.


Vynášení Smrtky
Jarní obyčej, při němž děti vynášejí figurínu, symbol zimy, ze vsi. Tato tradice připadá na pátou neděli postní před Velikonocemi, která má název Smrtná. Zpět do vesnice průvod přináší „líto“, symbol jara, větvičky ozdobené vyfouklými vajíčky a barevnými stuhami.


Obchůzka s klibnou a kozlíky
Jedinečný lidový obyčej, který se koná na Kovářovsku v podvečer 5. ledna, kdy veselý průvod masek navštěvuje jednotlivá stavení. Jedná se o tříkrálový zvyk (též i první masopustní), při kterém se za doprovodu rozverných kozlíků snaží sedlák a kočí prodat klibnu (kobylu) hospodářům či hospodyním.  Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda.


Kovářský koutek
Prezentace kovářského řemesla.


Masopust
K masopustnímu období patří obchůzky maškar, které se mají podle lidové tradice provádět od Tří králů do Popeleční středy. Taškařice kromě zvířecích masek, jako je například kozel či medvěd, provádí mimo jiných i kostlivec, kominík, šašek či vodník.


Na vsi
Chlapec před stavením při vyřezávání dřevěných zvířátek a pasení hus.