Dětské lidové zvyky - Dolní Rakousko

KRÁL LETNIC (svatodušní svátky)
V celé Evropě rozšířený, nyní i ve dvou obcích Dolního Rakouska, je udržován zvyk „Průvod s králem Letnic“. Takové zelené postavy existovali v Anglii (Jack in the green), Francii (Le pere Mai), přes Švýcarsko (Maibär), Německo (Laubmann), Jugoslavii (Zeleny Juray) až po Rusko. V díle „Kronprinzenwerk“ z roku 1890 je uveden "Zelený Georg" ze Štýrska.

Nejstarší zmínky o tomto zvyku pochází z roku 1555

Ve Weinviertelu jej koncem 19. století revitalizoval ředitel školy. V Patzmannsdorfu (obec Stronsdorf, okres Mistelbach) je maskován chlapec posledního ročníku. Je zahalen kónicky svázanými březovými větvičkami, na špičce zakončené třemi pivoňkami. Děti vedou tuto postavu obcí, bubeníci a sběratelé ji doprovází. Každých 100 m Krále Letnic otáčí, obtančí ho a písní žádají: "Cestujeme tam, cestujeme sem a přinášíme sem zeleného krále Letnic. Se zelené louky, se zelené louky, to je náš zvyk o Letnicích. Každý by měl uctívat boha na jeho nejvyšším trůnu. Kristus se narodil jako jediný Boží syn, Maria tak čistá má být panna. A dvaceti stříbrňák by u toho také měl být Juche!“ (dvaceti stříbrňák = 20-krejcarová mince, ve Vídni zvaná také „Koferl“. Vesničané dávají dětem peníze, které si potom aktéři rozdělí. Šaty z listí jsou na závěr vhozeny do potoka. Vysvětlení tohoto zvyku - koledování je pro období jara zřejmé. Začala služba pastýřům na obecních lukách, ti si svůj plat vyzvedávali u jednotlivých sedláků. V Arbesthalu (Dolním Rakousku) prochází král Letnic se svým doprovodem uličkou Kellergasse.

Volkskultur Niederösterreich

Vylévání májové cestičky

Až do 70. let hrály dívčí stromy neboli milostné máje velkou roli. Chlapci přinesli z lesa břízu nebo smrk, ozdobili je stužkami z krepového papíru a umístili je před okno své přítelkyně nebo zbožňované dívky. Takovéto dívčí stromy dnes těžko najdete. Namísto toho se ale zachoval jiný zvyk: vylévání májové cestičky, nebo májové linky, které se odehrává o fi lipojakubské noci (z 30. dubna na 1. května). Především v Dolním Rakousku (zejména v oblastech Wald-, Wein a Mostviertelu) se v době okolo 1. května objevují na cestách bílé čáry. Májová cestička je starým zvykem, který odhaluje tajné milostné poměry, kdy jejich objevitelé nanášejí bílou vápennou barvu na cestu mezi domy zamilovaných. V minulosti se ke značení čar často používala nasekaná sláma nebo piliny, ale v poslední době se preferovaným prostředkem stalo vápno. Zkušení „vylévači cestiček“ jezdí s traktorem a nechávají barvu vytékat z kanystru, který připevňují k zadní části traktoru. Před příslušným domem obou milenců, a tedy na obou koncích vápenné dráhy, je na ulici namalováno vtipné a vhodné rčení, či se s konvicí nakreslí srdce s iniciálami těchto milenců. Mezi oběma domy tak vznikne vápenná cestička, která představuje spojení. V některých vesnicích je zvykem, že vápenná cestička vede přes náměstí nebo jiný centrální bod obce. Ale psst! O této akci se samozřejmě pár nesmí dovědět. Teprve následující den čeká na postižené více či méně šťastné překvapení. Pokud milovaný nebo milovaná pochází ze vzdálené obce, křižují bílé stopy lásky celou zemi. S tímto zvykem se někdy zveřejňují i tajné milostné vztahy (zejména mimomanželské) a další lidské slabosti.
Volkskultur Niederösterreich