Dětské lidové kroje - Kozácko

Kozácko patří k nejsevernější části jihočeského kraje, zahrnuje území Táborska a Milevska a má ve svém krojovém stylu nejblíže k sousedícímu kraji středočeskému. V lidovém kroji je to zvlášť patrné a to zejména ve stylu výšivky. Na konci první poloviny 19. století selskou módu na Táborsku plně ovládla unikátní bílá výšivka. Její pracnost a originalita spočívala v takzvaném „prolamování“, které se objevovalo na jednotlivých částech dívčího i ženského oblečení. Bylo prováděno ažurovou technikou z vytahovaných a obšívaných nitek, kdy hotová práce posléze působila dojmem vzdušné krajky. Prolamováním ženy a dívky na Kozácku zdobily sváteční zástěry se šňůrkami, bílé dívčí sukně, šátečky do ruky i mašle (holubičky) na čepcích. Děti mohly mít kroj jednoduššího střihu s ohledem na věk i materiál, z něhož bylo oblečení ušito.
LITERATURA: Blažena Šotková – Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování

Užití dívčího kroje v praxi - Národopisný soubor Kovářovánek

Větší dívky používají stylizovaný kroj odvozený od svátečního kroje ženského, který se skládá z bílé košilky, kolem krku a rukávů zdobené štykováním, dále šněrovačky s barevnou výšivkou a stříbrnými nebo zlatými flitry svázané vpředu a přepnuté sponou ze stejné látky. Spodní sukně je růžová a vrchní bílá s prolamovanou výšivkou. Pod sukněmi nosí dívky ještě bílou užší spodničku ozdobenou na okraji bavlněnou krajkou. Součástí kroje je zástěra z brokátu s květinovým vzorem. Na nohy oblékají bílé punčochy a obouvají černé střevíce. Dívky na hlavách nosí malý čepeček s bílou mašlí „holubičkou“ a černou sametkou přes čelo. Doplňkem kroje jsou červené korálky. Menší děvčata oblékají bílou košilku stejného střihu jako větší dívky a spodničku. Přes vše navléknou šaty, které tvoří širší sukně spojená se živůtkem. Obvykle jsou ušité z bavlněné látky s drobným květinovým vzorem a v pase převázané jednobarevnou zástěrkou. Na nohy navléknou bílé punčochy a obují černé nízké střevíce. Vlasy sčešou na pěšinku uprostřed a upletou dva copy, které ozdobí červenou mašlí. Doplňkem kroje jsou červené korálky, případně šátky.
manželé Milan a Pavla Škochovi

Národopisný soubor Kovářovánek

Působí na místní základní škole pod záštitou společnosti Kovářovskétradice. cz. Od doby svého založení v roce 1994 se věnuje tradičním zvykům, obchůzkám, vystoupením pro veřejnost, rozvoji lidového zpěvu a dalším činnostem s cílem rozvíjet a uchovat tradiční lidovou kulturu, zejména své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko - Milevsko).

Užití lidového kroje v praxi - Kovářovánek

Soubor vystupuje ve stylizovaných krojích, jež byly zhotoveny na základě studia odborných materiálů. Menší děti mají kroje jednoduššího střihu s ohledem na věk, děvčata většinou košilku, šněrovačku s kanafasovou sukní a zástěrou nebo živůtek spojený se sukní, takzvanou kanduši a zástěru. Chlapci se ustrojují do kalhot, košile, případně i vestičky. Větší děvčata oblékají stylizovaný kroj dle jeho starší podoby s květovanou zástěrou, spodní růžovou sukní, která zvýrazňuje krajky na vrchní bílé sukni. Nechybí vyšívaná šněrovačka a na hlavě malý čepeček s mašlí (holubičkou).
manželé Milan a Pavla Škochovi