Furiant – soubor lidových písní a tanců České Budějovice strávil prodloužený víkend ve dnech 17. až 19. září 2010 v Lustenau. Lustenau je malebné městečko s dvaceti tisíci obyvateli v rakouské republice Vorarlberg u hranic se Švýcarskem a nedaleko od Bodamského jezera.
A proč se vlastně Furianti vydali až do tak vzdáleného místa Rakouska napříč celým Bavorskem a částí Bádenska-Würtenberska? Od dubna roku 1991 je totiž váže přátelský vztah k tamnímu Trachtengruppe Lustenau. Ani se nechce věřit tomu, že v dubnu příštího roku, tedy v roce 2011, to bude již 20 let, kdy došlo k navázání prvních kontaktů. Od té doby byl českobudějovický soubor Furiant několikrát v Rakousku a Trachtengruppe Lustenau v České republice. Více jak polovina stávajících členů souboru Furiant ještě pamatuje velkolepé oslavy 50. výročí vzniku domácího souboru na konci srpna roku 2000 a letos jsme přijali pozvání již na 60. výročí vzniku Trachtengruppe Lustenau.
A tak v pátek 17. září ráno vyrazili Furianti z Českých Budějovic směrem na Strážný a Mnichov, aby před Bregenzem vjeli na rakouské území a pokračovali do Lustenau. Dlouhou cestu si jako vždy krátili způsobem sobě vlastním, takže přes území Německa putoval „zpívající autobus“. V centru města nás již očekával vedoucí domácího souboru Hubert Ortner s hostiteli.
Hned v podvečer nás čekalo přijetí, a musíme konstatovat, že velice milé, starostou Lustenau Dr. Kurtem Fischerem. Následně jsme se přesunuli k slavnostní večeři na uvítanou. No, a po večeři jsme nalezli útočiště v Irish Pubu, bylo to zajímavé skloubení – český folklór se rozléhal k poslechu i tanci v irském baru.
V sobotu jsme vyrazili na výlet do Bregenzu, zejména s cílem shlédnout otevřenou divadelní scénu na Bodamském jezeře – je to přinejmenším evropská rarita! Potom jsme si samostatně po skupinkách prohlédli město, nejvíce času zjevně patřilo přístavu a jeho okolí. A návratem do Lustenau nám skončila ta první, mohu říci bezstarostná, část výpravy do Vorarlbergu. Večer byl zahájen velkoplošnou projekcí historie souboru a celý program oslav jubilea se odbyl v sále Reichshofsaalu. Nechyběla pochopitelně ani naše „družina“, přišli jsme na scénu jako poslední a přibližně na třicet minut jsme opanovali pódium. Před závěrem jsme oficiálně pogratulovali a předali vedoucímu domácího souboru, panu Hubertu Ortnerovi, něco „echt“ z Budějic, ale kromě toho i relikvie – „fanfrnoch“ (pro neznalé středověký hudební nástroj, i „famfrnoch“) a původní kroj českobudějovického Furiantu. A byl konec. Vlastně ještě nebyl.
Sál se přeměnil v rautovou místnost a úkol Furiantů byl jednoduchý, bavit přítomnou sešlost. Byl to tedy spíš úkol pro Furiantskou muziku, ale ani tanečníci nezaháleli, vyučovali svoje tance, „Skočnou“ , „Natřásanou“, ale zejména pak „Doudlebskou“ polku a nebáli se přizvané rakouské tanečníky poslat nejen do kolen, ale také přímo až na zem.
A v neděli pokračovalo naše poslání – první vystoupení na připraveném pódiu bylo na programu hned v 10.00 hodin po skončení „Mše svaté“, která byla rovněž ve znamení oslav 60. výročí vzniku domácího souboru. Bylo krásné slunečné počasí (podle slibu hostitelům jsme ho s sebou do Lustenau přivezli), odpoledne nás čekala další dvě vystoupení. Poté jsme strávili příjemné chvilky s hostiteli, rozloučili jsme se a vydali se na zpáteční cestu. Při výjezdu z Lustenau jsme s autobusem absolvovali na posledním kruhovém objezdu tři kolečka kolem dokola (to se prostě musí, je to zvyk) a již nám nebránilo nic na nabrání kurzu směr České Budějovice. Domů jsme se vrátili plni nádherných zážitků, jak z jiného světa! Autor článku – Fotografie – : 1. Furianti při závěrečné „děkovačce“ v Reichshofsaale v Lustenau při sobotních oslavách (DSC_0008) 2. Furianti na výletu v Bregenzu na otevřené divadelní scéně na Bodamském jezeře (DSC_1204) Vladimír Buldra foto: Pavel Koklar
Furianti při závěrečné „děkovačce“ v Reichshofsaale v Lustenau při sobotních oslavách
Furianti na výletu v Bregenzu na otevřené divadelní scéně na Bodamském jezeře