Tento starobylý masopustní lidový obyčej se každoročně odehrává v prvním lednovém týdnu v Kovářově, večer před svátkem Tří králů. I v letošním roce se tedy 5. ledna v podvečer vydají členové Jihočeského folklorního souboru Kovářovan po obci. Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.Z jeho knihy citujeme: "Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)5. ledna se vždy schází členové Kovářovanu, aby se připravili na obchůzku skotačivých kozlíků a klibny. Začíná oblékání do masek, zkouší se klapání okovaných čelistí kozlíků, ustrojuje klibna, kočí a sedlák se domlouvají, jak budou klibnu v jednotlivých staveních prodávat. Veselý průvod starobylých masek v obci obchází jednotlivá stavení, hospodář či hospodyně všechny počastují dobrou kořaličkou, na oves a seno přidají, ale klibnu nechtějí koupit. Chasa tedy ukončí obvykle celou obchůzku v místní hospodě, kde pan hostinský není skoupý, koně koupí a podle zvyku porazí. manželé Milan a Pavla Škochovifoto: Milan Škoch, momentky z obchůzky roku 2010, 2011